Ústavní soud řešil otázku reorganizace a upřednostnil práva věřitelů

05.01.2018

V dalším z řady sporů týkajících se výkladu insolvenčního zákona, které dospěly v poslední době k Ústavnímu soudu, se nejvyšší arbitr rozhodl ku prospěchu věřitelů tím, že ponechal insolvenčním soudům možnost přezkoumat skutečný stav věcí dlužníka bez ohledu na to, zda dlužník navrhnul s podporou jím uznaných věřitelů předbalenou reorganizaci či nikoliv.

Podrobný rozbor pak poskytl server profipravo.cz ZDE.

Základní stanovisko ÚS:

I. Porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a projevem libovůle podle čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod není, postupuje-li insolvenční soud při aplikaci § 148 odst. 2 insolvenčního zákona v souladu s principem ochrany věřitelů vyjádřeným v § 5 písm. a) insolvenčního zákona, jakož i principem dobré víry a poctivého záměru navrhované reorganizace (včetně reorganizačního plánu), který lze vyvodit z § 317 odst. 2, § 323, § 326 odst. 1 písm. a) a § 348 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.

II. Ani v počátečním stadiu insolvenčního řízení se nemůže insolvenční soud omezit jen na posouzení předpokladů aplikace § 148 odst. 2 insolvenčního zákona, ale rovněž musí posoudit, zda jsou splněny podmínky pro povolení reorganizace z věcného hlediska, a to i s použitím generální klauzule dobré víry dlužníka a „poctivosti“ záměru z hlediska rizik, popř. výhod okamžitého povolení reorganizace pro insolvenční věřitele s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2849/17, ze dne 28. 11. 2017

 

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.