Těsně před krizí poklesl objem nesplácených úvěrů

26.05.2020

Celkový dluh obyvatel ČR evidovaný ke konci prvního čtvrtletí činil 2,49 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 146,4 miliardy. Celkový objem nespláceného dluhu dosahoval 30,9 miliardy korun, a meziročně se naopak o 1,6 miliardy snížil. Počet lidí, kteří nezvládali splácet své úvěry, byl nejnižší za šest let. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které zveřejnila Česká tisková kancelář.

"Současná koronavirová krize se úvěrového trhu v prvním čtvrtletí ještě příliš nedotkla, jelikož nouzový stav byl vyhlášen až v polovině března. Při zhoršující se ekonomické situaci je však velmi pravděpodobné, že se počet nesplácejících lidí a objem nespláceného dluhu po skončení odkladů splátek nepříznivě změní," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl. Všem lidem, kteří si o odklad splátek požádali, zároveň doporučuje hlídat si konec tohoto odkladu, ideálně i pomocí automatického upozornění na případnou nezaplacenou splátku. Po konci zákonného moratoria lze podle něj očekávat jak zvýšení klasické delikvence ve splácení úvěrů, tak právě vysoký počet zapomenutých splátek.

Nesplácený dluh se však proti čtvrtému čtvrtletí 2019 mírně zvýšil, konkrétně o 110 milionů korun. Důvodem byl rostoucí objem nespláceného dluhu na spotřebu (tedy dluhu ze spotřebitelských úvěrů, kreditních karet apod.). Dosahoval 22,6 miliardy korun, meziročně tak klesl o 143 milionů. Proti konci roku 2019 se však zvýšil o 330 milionů korun.

Objem dluhu na spotřebu, který nebyl řádně splácený, se mezičtvrtletně zvýšil podruhé v řadě. Registry jako nesplácený evidují takový dluh, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí řádné měsíční splátky úvěru nebo který byl zesplatněn. "To znamená, že jsme se k obratu v pozitivním trendu blížili už nějakou dobu. Je přitom pravděpodobné, že zlom bude vzhledem k očekávanému poklesu ekonomiky výrazně hlubší, ale změny se patrně rozloží do delšího časového období," upozornila výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu klesl o 33.650 na 199 521, tedy o 14,4 procenta. Počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení klesl o 4232 na 15.759 (o 21,2 procenta), což je v obou případech nebývale málo. Počet lidí, kteří měli u členů registrů nějakou formu úvěru, se meziročně mírně snížil. Počet klientů s úvěry na bydlení klesl o 8423 na 1,11 milionu. Počet klientů s úvěrem na spotřebu klesl o 23 664 na 2,41 milionu. Půl milionu lidí mělo jak úvěr na bydlení, tak úvěr na spotřebu. Celkový počet lidí s úvěrem tak dosahoval 3,01 milionu.

Podle vedoucího týmu Výzkum insolvence profesora Luboše Smrčky se nynější krize promítne do schopnosti splácet velmi výrazným způsobem: "Vůbec bych nebyl optimistický, naopak. Výpadek příjmů se velmi částečně za březen a velmi silně za duben a v dopadech i za květen bude týkat zhruba dvou nebo i tří milionů lidí. V takové nebo onaké míře v principu všech živnostníků, ve značné míře i zaměstnanců - kromě zaměstnanců státu. Samozřejmě budou i menší skupiny, kde naopak dojde k reálnému růstu, například v určité části zdravotnictví, ale to jsou z hospodářského hlediska marginálie. Skupina lidí s úvěry a lidí s výpadky příjmů se nepsorně protíná, to je zřejmé. Nevíme ale nakolik. Moratorium na splátky jistě pomůže, to je z tohoto pohledu dobré opatření, ale v tuto chvíli nikdo neodhadne, pro kolik lidí s výpadky příjmu a zároveň s úvěry bude doba od běřzna do května představovat začátek dlouhodobého problémů. Ale počítejme s tím, že půjde o desítky tisíc lidí."

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.