Profesor Smrčka poskytl rozhovor Konkurzním novinám

22.06.2019

S titulkem "Morální hazard dlužníků může být jenom takový, jaký jim umožňují věřitelé" otiskly Konkurzní noviny v květnovém čísle rozsáhlý rozhovor s vedoucím týmu Výzkum insolvence profesorem Lubošem Smrčkou.

Rozhovor se zabývá řadou témat z oblasti úpadku a insolvenční problematiky. Celý rozhovor je dostupný předplatitelům Konkurzních novin na webu ZDE .Ukázka z rozhovoru:

- Můžete komentovat poslední novelu insolvenčního zákona, která nabyla účinnosti začátkem června?

To je obrovská věc a obrovská změna v celém procesu oddlužení. Popravdě – to je na samostatný rozhovor, protože tam se posunuje celý ten oddlužovací mechanismus novým směrem. Já jsem hovořil o tom politickém procesu tvorby zákonů a toto je přesně případ, kdy mnoho ekonomů kroutí hlavou, pozdvihuje významně obočí a jinak dává najevo, jak moc se jim to nelíbí. A do jisté míry je chápu. Zdůrazňuji, že do jisté míry. Já jsem přívržencem toho, abychom se my, teď mám na mysli ekonomové, na problematiku nesplácených a exekučně vymáhaných dluhů a především na nespornou existenci dluhových pastí dívali primárně jako na makroekonomický problém. A z tohoto hlediska říkám, že jde o jednu z významných brzd českého hospodářství a o páku, která nám odsouvá několik set tisíc lidí ze standardní do šedé a nedej bože i do kriminální ekonomiky. My si můžeme říkat všechno možné, můžeme si o tom myslet všechno možné, ale měli bychom alespoň připustit, že stát na něco takového musí reagovat. A novela insolvenčního zákona je jednou z těchto reakcí. Někdo může říci, že je příliš pro-dlužnická. Ano, jistě. Je možné ji tak interpretovat. Ale je to pokus vyřešit něco, co se rodilo dvě desítky let a co narostlo do rozměru, který omezuje ekonomiku a co hůře, který zpochybňuje funkčnost tohoto státu jako takovou. Před několika lety jsem vydal v Británii knihu o osobních financích z hlediska zkušeností světové hospodářské krize. Mimo jiné jsem tam psal o tom, že spotřebitelské dluhy a dluhy drobných podnikatelů jsou problémem, který bude muset Evropa rázně vyřešit, protože začne podkopávat její konkurenceschopnost a ničit tradiční podobu kooperačních vazeb jako zdanitelných mechanismů. A když se podíváme na novou evropskou směrnici, které se říká druhá šance a kterou přijal Evropský parlament letos na konci března, tak přesně toto je tam nejvíce akcentováno. Pouze dodám, že tato směrnice jde ještě dál, než kam zašla naše novela insolvenčního zákona – alespoň v některých aspektech.

- Není to ale všechno cesta k morálnímu hazardu?

Naopak, to je cesta proti morálnímu hazardu. Morální hazard dlužníků může být jenom a pouze takový, jaký jim umožňují věřitelé. Když se podíváte na situaci v naší zemi, tak co umožnilo některým typům věřitelů skutečně obrovský morální hazard? Přece jejich jistota, že zadlužený spotřebitel, i když jeho schopnost splácet bude minimální, neunikne nikdy z dluhu, protože příslušenství a sankce porostou rychleji než kolik budou splátky. Vznikl stav doživotního dluhu. Pokud těmto věřitelům podobnou jistotu nyní bereme, budou muset do svých rizik daleko lépe kalkulovat nevymahatelnost a takový morální hazard přestanou podstupovat. Tedy ho ani neumožní dlužníkům. Podle mého je to sociálně i ekonomicky podstatně lepší cesta.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.