Prezident Zeman podepsal novelu insolvenčního zákona

14.02.2017

Prezident Miloš Zeman podepsal novelu insolvenčního zákona. Tato změna obsahuje některá nařízení, která dlouhodobě prosazoval tým Výzkum insolvence a také Centrum restrukturalizace a insolvence Harryho Polllaka.

"Z našeho pohledu je klíčová změna v paragrafu 3 insolvenčního zákona a zavedení tak zvané mezery krytí. To je krok, který považujeme za strukturální změnu v zákoně a který může významným způsobem ujasnit samotný pojem úpadek," uvedl k tomu vedoucí týmu Výzkum insolvence docent Luboš Smrčka. ten taképoznamenal, že velmi podstatné bude formulování prováděcích předpisů k této pasáži.

Podle docenta Smrčky tak dosáhl tým Výzkum insolvence a CRI dalšího úspěchu na cestě k preciznější podobě insolvenčního zákona. "Velmi si ceníme toho, že jsme pro tuto myšlenku získali podporu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a následně i v Senátu. Myslím, že by bylo vhodné poděkovat především Jeronýmovi Tejcovi, který této výrazné změně pomohl velmi podstatně. Ale nemělo by se zapomínat ani na to, že celá novela směřuje k výraznému vyjasnění insolvenčního práva," dodal docent Smrčka. V této souvislosti ocenil i zařazení další pasáže, kterou je upravena otázka místní příslušnosti soudů a především nový paragraf 100a: "O nějakém ustanovení ve smyslu nyní přidaného paragrafu 100a jsme diskutovali velmi dlouho a to jak s řadou dalších odborníků na isnolvenční právo, tak s ministerstvem spravedlnosti a výsledek je - myslím - uspokojující," dodal docent Smrčka s tím, že bude nutné po účinnosti zákona vyhodnotit způsob, jakým k využívání paragrafu 100a přistoupí soudy.

Zmíněná novelizační pasáž týkající se mezery krytí zní:

  1. V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Má se za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší jeho disponibilních prostředků (dále jen „mezera krytí“) stanovený ve výkazu stavu likvidity podle prováděcího právního předpisu představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity sestavený podle prováděcího právního předpisu osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků. Výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity musí být sestavené v souladu s požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis, auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

  1. V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Obsah, rozsah a způsob sestavování výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity a uspořádání, označování a obsahové vymezení jednotlivých položek majetku, závazků, nákladů, výnosů, příjmů a výdajů ve výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity, délku období, na které se sestavuje výhled vývoje likvidity, a požadavky na osoby, které jsou oprávněny k sestavení výkazu stavu likvidity anebo výhledu vývoje likvidity, stanoví prováděcí právní předpis.“.

K otázce paragrafu 100a připravíme brzy speciální text a stejně tak i k dalším aspektům přijaté novelizace. Celý text novely je možné získat ZDE.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.