Podle některých exekutorů se oddlužení míjí účinkem

12.12.2019

Na vysoký počet lidí v exekuci, kteří již mají za sebou oddlužení ukončené osvobozením dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, upozornil na serveru Novinky.cz soudní exekutor Lukáš Jícha. Některé jeho informace by však potřebovaly pečlivější revizi.

Soudní exekutor Lukáš Jícha poskytnul serveru Novinky.cz některá vyjádření k probíhajícím exekučním řízením a mimo jiné v nich také zmínil, že podle jeho zkušeností existuje značný počet případů, kdy v exekuci je znovu dlužník, který již absolvoval insolvenční řízení a soud s rozhodnutím o splnění oddlužení vydal i rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodil od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Celý text serveru je k dispozici ZDE.

V článku je mimo jiné uvedeno:

„Dvacet procent těch, kteří se oddluží, do toho spadne zase,“ potvrzuje soudní exekutor Lukáš Jícha. Aktuálně na jeho úřadě vedou exekuční řízení proti více než osmi tisícům dlužníků, kteří se v minulosti úspěšně oddlužili a následně opět neuhradili závazek, kvůli kterému se dostali do exekuce poté, co ji posvětil soud.

Podle názoru našeho serveru zřejmě došlo při zpracování textu k některým nesrovnalostem a posunům, čímž vznikl částečně nereálný dojem o situaci. Například podle serveru vede v dané době příslušný exekutorský úřad svěřený citovanému exekutorovi (Přerov) asi 200 případů dlužníků, kteří již byli v minulosti oddluženi (úspěšně) dvakrát a již je proti nim vedeno znovu exekuční řízení. Vzhledem k faktu, že účinnost insolvenčního zákona nastala 1. ledna 2008 a že v případě splátkového kalendáře trvá proces oddlužení pět let (pokud má dojít k odpuštění nesplaceného dluhu a nikoliv k uhrazení celé sumy pohledávek), pak v podstatě není možné, aby v roce 2019 existoval dlužník, který by tento proces absolvoval dvakrát.

Naopak předpoklad, že proti části dlužníků po oddlužení a odpuštění nesplaceného dluhu je i nadále vedeno exekuční řízení, je nesproně logický, určitě je v souladu s reálnou situací a zároveň to neznamená, že by takový stav byl nutně v rozporu se smyslem a úmyslem insolvenčního zákona. Osvobození se nevztahuje na řadu pohledávek, která je definována par. 416 odst. 1 IZ. V případě, kdy dlužník neuhradí svoje závazky během insolvenčního řízení v plné výši, ale pouze částečně, dosti pravděpodobně bude pokračovat vymáhání těchto pohledávek. Jde například o pohledávky z titulu výživného, vzniklé ze způsobených škod a další. Z toho pak plyne, že i "úspěšné" oddlužení může znamenat po ukončení řízení pokračování řízení exekučních. Pokud exekutor Lukáš Jícha ve svých vyjádřeních uvádí, že odhaduje počet dlužníků, kteří se po proběhnutém oddlužení "znovu dostanou do dluhů" na dvacet procent z těch, kteří oddlužením prošli, jde o dosti vysoký poměr, nicméně nikoliv zcela nepředstavitelný. Každopádně by bylo potřebné vědět, u kterých z těchto "opakovaných" dlužníků jde o případy, kdy jejich dluhy existovaly již před zahájením prvního řízení.

Navíc text pouze v omezené míře akcentuje skutečnost, že po novele provedené zákonem č. 31/2019 Sb. je opakování oddlužení velmi složité a jsou stanoveny poměrně dlouhé lhůty, po kterých je vůbec možné.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.