Počet společností žádajících o moratorium je mimořádný - komentář Luboše Srčky

17.09.2020

Smartwings, FIRO-Tour, oděvní dům Blažek - to jsou asi mediálně nejznámější společnosti, které na konci srpna, těsně před koncem termínu pro mimořádné moratorium, požádaly o tuto dočasnou formu ochrany před věřiteli.

Právě díky použití mimořádného moratoria lze říci, že letošní počet firem žádajících o použití tohoto instrumentu insolvenčního zákona je naprosto mimořádný. Přesnější statistiku zveřejnila společnost CRIF (celá zpráva ZDE).

Ve zprávě je například uvedeno:

"Od roku 2008 soudy povolily moratorium 139 firmám, z toho dvěma pětinám letos. Během posledního srpnového týdne požádalo o vyhlášení mimořádné ochrany před věřiteli více než 30 společností. Na poslední chvíli tak využily zákonné možnosti požádat o ochranné moratorium ve zjednodušeném režimu. Tato možnost trvala od 24. dubna do konce srpna. Soudy během této doby vyhlásily moratorium pro 61 společností, z toho pro 34 na konci srpna nebo na začátku září. Od roku 2008 bylo přitom ochranné moratorium vyhlášeno pouze pro 139 společností. Vyplývá to z analýzy dat portálu www.informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.

Letošní počet vyhlášených moratorií se zcela vymyká dosavadní praxi. Dvě pětiny všech moratorií vyhlášených od roku 2008 připadají právě na letošek. Jejich počet je například 3,5x vyšší než během ekonomické krize v roce 2009. Důvodem je především možnost zjednodušení podání žádosti o vyhlášení ochrany před věřiteli. Od dubna do srpna totiž s touto žádostí nemusela souhlasit většina věřitelů, jak je normálně běžné. To je pro žadatele samozřejmě výrazné zrychlení a úleva,“ vysvětluje Jan Cikler, vedoucí datového oddělení aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje ucelené datové přehledy o finančním zdraví českých firem.

Z dat o vyhlášených moratoriích přitom vyplývá, že většina společností čekala s žádostí o ochranu před věřiteli do poslední chvíle. Mezi 26. srpnem a 2. zářím vyhlásily soudy moratorium nad 34 společnostmi. Doba mezi úspěšnou žádostí o moratorium a jeho vyhlášením přitom většinou nepřesahuje nižší jednotky dní."

Vedoucí týmu Výzkum insolvence profesor Luboš Smrčka k tomu uvedl: "Mimořádné moratorium bylo povoleno celkem 61 společnostem. To je první fakt, který je třeba vzít v potaz. Jde totiž v rámci používání moratorií v našem insolvenčním systému o radikální změnu oproti předchozím letům. Což dokazuje, že přijetí dočasných změn v insolvenčním zákoně mělo svůj smysl a že podnikatelské prostředí tuto možnost využilo. Zároveň nárůst počtu žádostí o mimořádné moratorium na konci srpna tohoto roku můžeme vidět ze dvou různých úhlů. Tím prvním je, že tyto firmy během období, ve kterém nebylo možné efektivně podat insolvenční návrh ze strany věřitele, nedošly se svými věřiteli k dohodě o řešení finančních potíží či přímo defaultu. Což je pohled pesimisty. K mimořádnému moratoriu přitom nebylo nutné získat nadpoloviční souhlas věřitelů a využití tohoto instrumentu tedy může - přinejmenším teoreticky - naznačovat budoucnost. Ta není úplně bezproblémová. Druhý pohled je samozřejmě pohled optimistický. Sledujeme, alespoň zatím, relativně rychlou reakci ekonomiky jako celku na předchozí vpravdě brutální propad aktivity, sledujeme zárodky obnovení růstu. Z tohoto pohledu se v mnoha případech mohou nové tři měsíce a za určitých podmínek až šest měsíců jevit jako "čas k dobru", tedy jako čas umožňující těžit z návratu optimismu. Prostor pro dohodu může být větší. Co je tedy silnější? Pesimismus nebo optimismus. Když se podíváme na názvy a obory podnikání některých z těch nejvíce medializovaných společností, které vstoupily do mimořádného moratoria, musíme potvrdit pochybnosti o budoucím vývoji. Zvláště tváří v tvář zhoršující se epidemiologické situaci a tedy také pravděpodobnosti návratu plošných opatření ke zpomalení šíření viru. To by pak mohlo nastolit otázku: Mělo tedy přijetí mimořádných dočasných změn v insolvenčním zákoně smysl? I když v mnoha konkrétních případech pochybuji o možnosti zvrátit vývoj, stejně jsem přesvědčen, že mělo. Když nic jiného, byl vytvořen prostor pro dohody. Bylo vytvořeno prostředí, které dlužníkům i věřitelům jednoznačně signalizovalo, že právě nyní a teď je třeba jednat a hledat řešení. Myslím si totiž, že jakkoliv jsou počty mimořádných moratorií historicky obrovské, je to ta malá viditelná špička ledovce toho, co se během účinnosti pozměněného insolvenčního zákona dělo. To hlavní se však odehrálo "pod hladinou" a statistiky o tom nemluví."

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.