InsolCentrum: Insolvence selhávají

21.11.2017

Konkurzní noviny přinesly rozhovor s advokátkou, dlouholetou konkurzní správkyní, bývalou prezidentkou Komory pro krizové řízení a insolvenci v ČR, jednatelkou společnosti InsolCentrum, s.r.o, která se za bývá výzkumem dat z insolvenčních řízení podnikatelské sféry JUDr. Jarmilou Veselou.

Jakkoliv s některými dílčími závěry JUDr. Veselé nesouhlasíme, rozhovor považujeme za velmi zajímavý. Přinášíme jeho mírně zkrácenou verzi.

- Jak hodnotíte vývoj insolvenčních řízení?

Insolvenční řízení jsou od svého vzniku v novodobé české historii předmětem veřejných diskuzí, obav, nadějí i zatracování. Přijetím zákona o konkurzu a vyrovnání došlo v roce 1991 k zaplnění mezery v tehdy československé právní úpravě, neboť v předcházejícím období socialismu se žádný občan ani podnik v úpadku nemohl ocitnou a právní úprava úpadku neexistovala. Tehdejší účastníci si jistě vzpomenou na prvotní obavy z pádu velkého množství podniků a na ochranné prvky zavedené do zákona. K řetězovým úpadkům firem však nedošlo a konkurzy se staly běžnou součástí ekonomického života České republiky. Lidé z branže, kteří s konkurzy začínali, si také vzpomínají, že v počátcích konkurzních řízení se v bankrotujících firmách ještě nacházel majetek. S novým právním institutem nebyly totiž spojené žádné praktické zkušenosti, a proto dlužníci ještě měli strach zašantročit majetek. Avšak žádné sankce či tresty je nepostihly, a proto se obdobné obavy rychle vytratily z myšlení dlužníků (a to nejen českých). A tak již v průběhu devadesátých let minulého století začínají převažovat bezmajetková řízení, kdy věřitelé nedostávají na konci procesu ani korunu. Konkurzními procedurami prošla značná část původně významných podnik a konkurzy byly označovány za další vlnu privatizace. Veřejnost hodnotila konkurzní řízení jako neefektivní a netransparentní a z neúspěchu vinila jak právní úpravu, tak i aktéry - zejména konkurzní správce a soudce. Rétorika doby je patrná z tehdejších sdělovacích prostředků, viz například Richard Falbr - "Konkurzní správce je zrádce".

- Co se dělo v novém tisíciletí?

Po dlouhou řadu let probíhala příprava nového zákona. Zákon o konkurzu a vyrovnání byl shledáván zastaralým, přejatým s prvorepublikové úpravy a hodícím se pouze pro živnostníky. Legislativci se zhlédli (tak jako celé Evropa) v inspiraci amerického insolvenčního zákona a jeho německé verze. Laická i odborná veřejnost spojovala s přijetím nového úpadkového kodexu velká očekávání. Z úst legislativců, ministrů spravedlnosti, posléze i politiků jsme slýchávali různá klišé: "Budeme mít nejlepší úpadkový zákon v Evropě. Jeho aplikací se výrazně zvýší efektivita a transparentnost insolvenčních řízení." "Když věřitelům poskytneme větší pravomoci, vše půjde lépe, protože přece jde o jejich prostředky." "Insolvenční soudci by měli mít co nejmenší možnosti ovlivňovat řízení." "Reorganizace bude úspěšnou metodou, která zajistí znovuoživování podniků." "Musíme obměnit sbor konkurzních správců prostřednictvím přísných zkoušek. Noví správci budou zárukou odbornosti a férovosti insolvenčních řízení."

- A jak vnímáte současné hodnocení insolvenčních řízení?

Kdokoli si může porovnat hodnotící články o konkurzech z devadesátých let minulého století i z první dekády 21. století se současností. Jedná se prakticky o to samé. Ministr spravedlnosti, ale také předseda Ústavního soudu a takřka všichni politici považují insolvenční řízení za velký problém české justice. Sdělovací prostředky i veřejnost označují insolvenční řízení za neúspěšné a zmanipulovatelné procesy. Snadno můžete v tisku i na internetu nalézt pojem insolvenční mafie. Toto označení se přejímá jako terminus technicus, aniž však byl popsán a zejména prokázán nekalý mechanismus působení insolvenčních aktérů ve více případech. Shrneme-li současný stav - slyšíme téměř totožnou kritiku stejných aktérů založenou na obdobných argumentech jako před lety. A to přesto, že Česká republika přijala moderní úpadkový zákon západního stylu, obsahující i reorganizaci firem, a přestože věřitelé získali mimořádné pravomoci, přesto, že insolvenční správci museli projít sítem náročných zkoušek, přičemž zhruba z osmdesáti procent se personálně obměnili.

- tak kde je podle vás "zakopaný pes"? Jaká je náprava? existuje vůbec návod na zlepšení špatné pověsti insolvenčních řízení?

V Insolcentru se již devět let zabýváme zpracováváním dat z insolvenčních řízení podnikatelské sféry. Český insolvenční rejstřík, jako jeden z mála otevřených insolvenčních rejstříků v Eu, umožňuje zpracovat data a informace, které aktéři insolvencí v běžném chodu tají. V insolvencích se koncentrují negativní jevy, které v běžném životě živnostníků, firem, finančních institucí i státních orgánů nelze na první pohled postřehnout. A odvrácená tvář podnikatelských insolvencí tak vypovídá nejenom o insolvencích, ale i o současném stavu společnosti. Insolcentrum provedlo výzkum všech podnikatelských insolvencí v České republice v letech 2011, 2012, 2013. Každý jednotlivý případ byl hodnocen v průměru ze 160 kritérií, a tak se z databáze můžeme dozvědět téměř vše o dlužnících, věřitelích (v rozdělení na banky, jednotlivé státní orgány a ostatní), majetku, odvětvích, regionech, soudcích, správcích a tak dále.

- Jaká zjištění z analýzy dat vyplývají?

Podnikatelské insolvence selhávají ve svém základním poslání - spravedlivém uspokojení věřitelů. Ve více než polovině případů nedostávají přihlášení věřitelé žádné uspokojení. na jedné straně dlužníci v době ohrožení své podnikatelské existence beztrestně převádí majetek mimo majetkovou podstatu a mimo dosah věřitelů. na druhé straně ani fáze řízení po rozhodnutí o úpadku nezajišťuje stoprocentní férovost insolvencí a někdy dochází k uspokojení i falešných věřitelů. celkovým výsledkem podnikatelských insolvencí je tak stav, kdy těmto procesům nevěří nikdo - ani dlužníci ani věřitelé, ani státní orgány.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.