Dluh obchodních společností u nebankovních subjektů dynamicky roste

24.04.2019

Poslední statistiky Nebankovního registru klientských informací (NRKI)ukazují, že dluh obchodních společností u nebankovních subjektů loni poměrně dynamicky rostl a na konci roku dosáhl výše 157,5 miliardy korun.

Podle zprávy zveřejněné na základě statistik NRKI, kterou vydala společnost CRiF (celá zpráva je k dispozici ZDE), vzrostl tento dluh meziročně o 12,1 miliardy korun. "Průměrná výše dluhu na jednu společnost se meziročně nezměnila a činila 2,18 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 72 277 společností, což je o 5 563 společností více než na konci roku 2017. Objem ohroženého dluhu se zvýšil o 115 milionů na 1,2 miliardy korun a počet nesplácejících společností se zvýšil o 213 na 3 085," uvádí tisková zpráva CRIF.

Zpráva CRIF dále uvádí: „V uplynulém roce jsme v segmentu úvěrování firem zaznamenali dva trendy. Prvním byla stagnace zájmu o koupi na splátky a finanční leasing, o který se zájem dokonce snížil. Na druhé straně pokračoval výrazný nárůst zájmu o operativní leasing a o investiční úvěry,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací s tím, že na meziročním růstu dluhu o 12 miliard se investiční úvěry podílely 9 miliardami korun. Zájem o operativní leasing vzrostl meziročně o 14 % a zájem o investiční úvěr o desetinu. Naopak počet firem, které využívaly koupi na splátky, vzrostl o pouhé 1 % a počet firem s finančním leasingem klesl o pět procent."

Podle vedoucího týmu Výzkum insolvence profesora Luboše Smrčky lze v tomto vývoji vidět také další dva odlišné trendy. "Na jedné straně lze růst takto poskytnutých prostředků považovat za velmi příznivý, neboť lze předpokládat, že jde v podstatě pouze o investiční peníze, čímž si v oblasti bankovních úvěrů nemůžeme být jisti," uvedl profesor Smrčka. Podle jeho slov trvalá investiční aktivita obchodních společností velmi relativizuje opakující se spekulace o konci konjuktury. "Můžeme v tom vidět potvrzení toho, že jakkoliv jsou například data o průmyslové produkci varující, měli bychom se dívat především na údaje o nových zakázkách, které nejsou zdaleka tak špatné a které naopak ukazují spíše optimističtější pohled na věc," poznamenal dále.

Druhým trendem je podle profesora Smrčky nepřehlédnutelný růst problematických závazků podniků. "Zároveň je ale třeba pečlivě sledovat vývoj ohroženého dluhu. Velmi zhruba lze říci, že ten se zvyšuje v podstatě ve velmi podobném poměru, jak roste dluh celý, možná dokonce v řádu jednotek procentních bodů rychleji," uvedl profesor Smrčka s tím, že z toho by bylo možné vyvodit závěr, podle kterého již nelze očekávat další snižování počtu bankrotů obchodních společností. "Věc by vyžadovala pečlivější analýzu založenou na dlouhodobějším trendu a analýze celé časové řady údajů, ale skutečně pouze velmi předběžně azhruba lze tvrdit, že riziko neúspěchu se ustálilo na nějakém poměru k celku a ten se příliš nemění," uzavřel profesor Smrčka.

Zpráva CRIF poskytuje také zajímavé regionální srovnání: "Podíl společností, které řádně nesplácely své závazky, činil v celé ČR 4,3 %. Nejhorší platební morálku měly společnosti v Praze, kde řádně nesplácelo své závazky 6,1 % společností. Následoval Jihomoravský kraj se 4,1 % společností. Naopak na Zlínsku své závazky řádně nesplácela pouze 2,5 % společností a na Vysočině 2,7 % společností. „Vyšší podíl společností nesplácejících své závazky v Praze a v Jihomoravském kraji může částečně souviset s tím, že právě v Praze a v Brně sídlí řada společností na virtuálních adresách a u těchto společností je obecně vyšší riziko, že přestanou komunikovat a splácet své závazky,“ dodává Jiří Rajl."

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.