ČNB: Objem nesplácených půjček stále roste

02.09.2014

Podle poslední zprávy České národní banky se objem úvěrů, které v české ekonomice nejsou spláceny a vykazují větší příznaky defaultu, zvýšil na 160 miliard korun, což je meziročně růst o více než deset procent.

"Jde o vážný příznak dopadů fiannční krize a následné dlouhodobé ekonomické stagnace provázené vážným poklesem poptávky. Podobně jako v oblasti insolvenčních řízení se i default dlužníků za hospodářskou křivkou poněkud zpožďuje, což není nic překvapivého nebo nového. To, co by náís mělo znepokojovat, je meziroční nárůst,"  poznamenala k novým číslům vedoucí týmu Výzkum insolvence profesorka Eva Kislingerová.Na druhou stranu však upozornila na fakt, že rozhodujícím impulsem pro tento prudký růst špatných úvěrů je stav v České exportní bance, která během posledního období přiznává zhoršení svého úvěrového portfólia. Úvěry zahraniční klientele tvoří čtvrtinu všech defaultních obchodů, což je velmi významná část a exportní banka stojí v podstatě za drtivou většinou tohoto balíku. "A znovu je dobré vědět, že z této sumy rozhodující část připadá na ruské obchody, přičemž je třeba upozornit, že toto zhoršení ještě nemá nic společného s krizí kolem Krymu a Ukrajiny," dodala profesorka Kislingerová s tím, že trendy v ruské ekonomice jsou obecně pesimistické již delší dobu a že je třeba s dopady eskalace napětí mezi Ruskem a zbytkem Evropy očekávat další zhoršení platební morálky na straně ruských podniků. "Rusku se dlouhodobě nedaří rozeběhnout skutečnou ekonomickou aktivitu a podíl těžby na exportu je dramatický. V podstatě lze říci, že kromě zbraní je exportní schopnost ruského průmyslu bezvýznamná. Celá země je tedy životně závislá na tržbách za ropu, plyn a rudy, což činí ruskou ekonomiku velmi zranitelnou - zvláště, když řada odvětní je v takovém stavu, že jejich produkce nemá oporu ani v domácím trhu," uvedla profesorka Kislingerová.

Podle Hospodářských novin již čeští exprotéři pociťují další pokles platební morálky ruských podniků, která však ani v minulosti nedosahovala ani zdaleka standardů vyspělých nebo alespoň vyspělejších zemí: "Platební morálka ruských firem se výrazně zhoršila," potvrdil totiž pro HN šéf Asociace exportérů Jiří Grund. Podle něj ale situace vývozců zatím není natolik špatná, že by měli potíže splácet své půjčky, ale už pociťují občasné problémy s hotovostí, konstatoval dále list.

"Ale neupadejme do představy, že celé zhoršení situace v oblasti defaultu padá na zahraničí a primárně na Rusko," podotýká k tomu člen týmu Výzkum insolvence docent Luboš Smrčka.Podle něj je třeba pamatovat na fakt, že šedesát miliard nesplácených úvěrů dluží bankám české rodiny a dalších šedesát miliard domácí podniková sféra. "Nejsou to čísla, která by mohla jakkoliv ohrozit české bankovnictví. To je dobrá zpráva. Ale jsou to čísla, která mohou ohrozit některé české rodiny a některé české podniky. Zatím máme rekordně nízké úroky, přesto default roste i v těchto skupinách. Co se stane, až bude nutné utáhnot měnovou politiku a národní banka zvýší sazby? Přičemž automaticky poředpokládám, že to bude znamenat také konec intervencí proti koruně, tedy velmi pravděpodobně její relativně výraznější posílení, což samozřejmě zhorší postavení exportérů a zpomalí ekonomický růst. Podle našich propočtů by i v podstatě nevelké zpřísnění měnové politiky mohlo ohrozit jenom u rodin úvěry v objemu desítek či spíše řekněme mnoha desítek miliard korun, což bude představovat nepříjemný sociální problém," řekl k tomu docent Smrčka.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.