Český text nové evropské insolvenční směrnice - předběžné znění

20.05.2019

Evropský parlament zveřejnil na svých stránkách český předklad nové evropské insolvenční směrnice. Zatím jde o předběžné znění.

Směrnice byla přijata na konci března 2019 a doslovně jde o Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016)0723 – C8-0475/2016 – 2016/0359(COD))

Nová legislativa, kterou se v následujícím období budeme na našich stránkách soustavně zabývat, přináší řadu novinek především v oblasti restrukturalizačních a obecně sanačních postupů, jejichž používání má být široce otevřeno i pro malé a střední podniky. Zvláště pak definuje proces oddlužení pro živnostníky a drobné podnikatele - fyzické osoby, přičemž výslovně členským zemím doporučuje, aby tyto sjednotily své budoucí úpravy oddlužení pro podnikatele a pro spotřebitele tak, aby podnikatelé mající zároveň spotřebitelský nesplácený dluh podstoupili řízení jedno.

Text přijatý Evropským parlamentem obsahuje řadu pasáží, které bude nutné implementovat do českého práva. Namátkou jde například o odstavec 21 doprovodného textu, kde je uvedeno:

"Předlužení spotřebitelů je záležitost velkého hospodářského a společenského zájmu a úzce souvisí se snižováním dluhového převisu. Kromě toho často nelze jasně rozlišit mezi dluhy, které vznikly podnikateli během výkonu obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání, nebo které mu vznikly mimo tyto činnosti. Podnikatelé by nemohli účinně využít druhé šance, pokud by museli absolvovat samostatné postupy s různými podmínkami přístupu a dobami oddlužení, aby se zbavili svých dluhů vyplývajících z podnikání nebo jiných dluhů, které z podnikání nevyplývají. Z těchto důvodů, přestože tato směrnice neobsahuje závazná pravidla ohledně předlužení spotřebitelů, by bylo vhodné, aby  členské státy  ustanovení této směrnice týkající se oddlužení  začaly co nejdříve uplatňovat i na spotřebitele." (Zvýraznění je uskutečněno již v podkledu EP.)

Podobně i odstavec 24 doprovodného textu bude nutné promítnout do legislativy České republiky:

"Dlužníkům, včetně právnických osob, a stanoví-li tak vnitrostátní právo, fyzických osob a skupin společností, by měl být k dispozici rámec restrukturalizace, aby mohli řešit své finanční obtíže v raném stadiu, kdy se zdá pravděpodobné, že lze zabránit jejich úpadku a zajistit životaschopnost jejich podnikání. Rámec restrukturalizace by měl být k dispozici dříve, než se dlužník podle vnitrostátních právních předpisů dostane do úpadku,  a to než začne podle vnitrostátního práva splňovat podmínky pro zahájení kolektivního insolvenčního řízení, které obvykle znamená úplné zabavení majetku dlužníka a jmenování konkurzního správce. Aby se zamezilo zneužití rámců restrukturalizace, měly by být finanční obtíže dlužníka takové povahy, že by pravděpodobně vedly k jeho úpadku, a restrukturalizační plán by měl být schopen zabránit jeho úpadku a zajistit životaschopnost podniku."

V samotném textu pak jde například o článek 21, který stanoví:

Doba oddlužení

1.       Členské státy zajistí, aby doba, po jejímž uplynutí mohou být podnikatelé v úpadku zcela oddluženi, nebyla delší než tři roky počínaje nejpozději:

a)       v případě postupu, který zahrnuje splátkový kalendář, dnem rozhodnutí soudního nebo správního orgánu, kterým se potvrzuje daný kalendář, nebo zahájením plnění daného kalendáře; nebo

b)      v případě jakéhokoli jiného postupu dnem rozhodnutí soudního nebo správního orgánu o zahájení tohoto postupu nebo stanovení majetkové podstaty podnikatele.

Vedoucí týmu Výzkum insolvence profesor Luboš Smrčka k nové podobě evropské legislativy poznamenal: "K celkovému hodnocení bude nutné text pečlivěji analyzovat a promyslet jeho dopady na reálné situace, bude třeba také zohlednit skutečnost, že členským zemím je v řadě aspektů dána poměrně značná volnost v implementačních postupech, ale každopádně lze předběžně říci, že tato směrnice představuje průlom do struktrury hospodářského práva a insolvenčního práva. Dopady na legislativu v České republice budou značné, to lze říci v podstatě s jistotou. Otázkou je, jak se česká legislativa postaví ke skutečnosti, že sjednocení podmínek oddlužení pro podnikatele a pro spotřebitele je ponachána na vůli členských zemí. Tedy, že doporučení o sjednocení podmínek pro obě skupiny lze skutečně chápat jenom jako doporučení.Teoreticky by tedy nemuselo být bráno v potaz, prakticky si ale lze pouze těžko představit, že by podnikatel podstoupil insolvenční řízení, během kterého by stály jeho spotřebitelské závazky "stranou". A ještě hůře si lze představit situaci, ve které bude jedna fyzická osoba souběžně dlužníkem ve dvou insolvenčních řízeních, kde jedno by probíhalo podle pravidel pro podnikatele a druhé podle odlišných pravidel pro spotřebitele. Ovšem i zavedení jednoho řízení pro obě skupiny přinese řadu komplikací, které bude třeba vyřešit v konkrétním legislativním textu," uvedl profesor Smrčka.

Celý text v českém jazyce je k dispozici ZDE.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.