Češi splácí na úvěrech v průměru až čtvrtinu své mzdy

25.04.2019

Podle údajů údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací činil celkový objem dluhu obyvatel České republiky ke konci roku 2018 celkem 2,32 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177 miliard korun, tedy o 8,3 procenta.

Další podrobnosti uvádí tisková správa společnosti CRIF (k dispozici ZDE).

V ní je mimo jiné uvedeno: "Zároveň opět klesl objem nespláceného dluhu, konkrétně o 4,5 miliardy na 34,4 miliardy korun. Průměrná měsíční splátka úvěrů dosáhla 7 565 korun, což je necelá čtvrtina průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice. Čtvrtina z více než tří milionů klientů bank a dalších finančních institucí měla otevřené tři a více úvěrových smluv."

V analytické části zprávy CRIF uvádí: "Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2018 na 34,4 miliardy korun. Meziročně se tak snížil o 4,5 miliardy korun, respektive o 11,6 %. Objem dlouhodobého ohroženého dluhu klesl o 1,7 miliardy korun (14,8 %), zatímco objem krátkodobého ohroženého dluhu se snížil o 2,8 miliardy korun (10,3 %)."

Podle vedoucího týmu Výzkum insolvence profesora Luboše Smrčky lze tyto informace hodnotit především optimisticky, je ale nutné zachovat značnou obezřetnost: "Principiálně jde samozřejmě o dobré zprávy. Na druhou stranu nemáme údaje o tom, jaký dluh byl během sledovaného období odepsán jako nevymahatelný například kvůli ukončeným exekučním či insolvenčním řízením. A podle dat Exekutorské komory, která byla zveřejněna v poslední době, se zdá, že právě takto ukončených exekučních řízení bylo dosti velké množství, každopádně podstatně vyšší, než tomu bylo běžné v předchozích letech," dodal profesor Smrčka. Podle něj je tedy nevhodné interpretovat informace o snížení ohroženého dluhu jako jednoznačně dobrou zprávu a je třeba k nim přistupovat obezřetně.

"Můžeme dokonce s klidem s předstihem prohlásit, že v příštích měsících a letech se bude ohrožený dluh přesouvat do oblasti realizované ztráty bank a nebankovních institucí rychleji, než tomu bylo v minulosti - to souvisí především s novelou insolvenčního zákona, která bude účinná od 1. června 2019. Čili se může stát, že ohrožený dluh bude v celkovém poměru k poskytnutým úvěrům klesat a že bude klesat i v absolutních číslech, ale nemusí to kvůli dosti výraznému posunu legislativy paradoxně znamenat skutečné snížení rizik v úvěrové oblasti," dodal profesor Smrčka.

Zpráva CRIF dále například uvádí: Průměrná výše splátek úvěrů na jednoho klienta činila na konci uplynulého roku 7 565 korun a dosahovala tak 23,7 % průměrné měsíční hrubé mzdy. „Až do roku 2015, kdy tento poměr dosahoval dokonce 27,5 %, se výše průměrných splátek zvyšovala rychleji než průměrná mzda. Během posledních tří let však klesl tento poměr téměř o 4 procentní body, což lze vysvětlit zejména rychlejším růstem mezd oproti tempu růstu zadlužení. Zároveň během období historicky nejnižších úrokových sazeb klesla řadě lidí především při refinancování starších hypotečních úvěrů měsíční splátka až o několik tisíc korun měsíčně,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Snížení průměrné splátky v poměru k průměrné mzdě však profesor Smrčka hodnotí jako jednoznačně dobrou zprávu: "Je třeba zdůraznit, že tento poměr byl dlouhodobě neudržitelný a že i nyní dosažený poměr je stále vysoce rizikový. Nicméně pokles je podstatný a to je třeba hodnotit jednoznačně kladně," zakončil profesor Smrčka.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.