Michal Kuděj a Bohumil Havel přednášeli o mezeře krytí

11.09.2020

Přinášíme krátký rozhovor s členem Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka Michalem Kudějem o mezeře krytí a o možnostech využívání tohoto instrumentu. Ten byl do českého insolvenčního práva vložen již před několika lety. Zatímco v legislativní rovině svoji funkci splňuje a umožňuje podnikům efektivně vyvracet domněnku insolvence a tím snižovat ekonomické škody vyplývající z insolvenčního návrhu, jeho další využívání v širším kontextu je zatím menší.

Proto proběhl na půdě Vysoké školy ekonomické v rámci exekutivního vzdělávání kurz, jehož předmětem byla právě mezera krytí v širších souvislostech. Specifika tohoto instrumentu přednášeli Michal Kuděj a Bohumil Havel.

Michal Kuděj poskytl při té příležitosti stránkám Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka krátký rozhovor.
Jak vzniklo uvažování o mezeře krytí?
Bylo to na základě zkušeností s definováním toho, jestli podnik v úpadku je či není, respektive na základě sporů o úpadek. Inspirací bylo německé prostředí, kde je mezera krytí běžně používána jako ukazatel, zda firma je či není v úpadku.
Jakým způsobem jej mohou firmy využít?
Mezera krytí je sice ukotvena v insolvenčním zákoně, avšak její využití pro firmy je širší. Management by měl pomocí predikce mezery krytí testovat zásadní finanční rozhodnutí, například výplatu dividend nebo realizaci významných a finančně náročných investic. Aktuálně by například firmy mohly využít mezeru krytí k prokázání toho, že před zavedením mimořádných opatření v důsledku pandemie COVID-19 nebyly v úpadku, jestliže využívají tak zvané mimořádné moratorium.
Ve které fázi jej mohou využít účetní firem?
Účetní, respektive finanční manažeři by měli zahrnout mezeru krytí mezi standardně a pravidelně sledované ukazatele finanční situace firmy. Tedy dejme tomu do báze měsíčního reportingu.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.