Rusko: Blíží se největší krach v novodobých dějinách země, který představuje nebezpečí dominového efektu

21.09.2014

Pravděpodobně největší bankrot v novodobých dějinách Ruské federace je zřejmě již jenom otázkou týdnů. Ocelářský, těžařský a metalurgický koncern Mechel, který zaměstnává podle webových stran podniku asi 70 tisíc lidí, nebude s největší pravděpodobností možné zachránit. Firma je zatížena dluhem převyšujícím 8,6 miliardy dolarů a úřady již potvrdily, že krach je s velkou pravděpodobností neodvratný.

Podobných informací se samozřejmě objevuje řada, nicméně na tomto případu je podstatné, že i podle oficiálních zdrojů je podnik nadevší pochybnost předlužený, tedy dlouhodobě naplňuje jednu z podmínek úpadku. Analytici přitom tvrdí, že poměrně dlouhou dobu vedení oceláren tuto skutečnost zatajovalo a to s pomocí státu a státem ovládaných nebo se státem propojených finančních institucí. Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev však nyní během ekonomického fóra konaného v černomořském Soči potvrdil, že pro záchranu podniku není prostor, a připustil, že jedinou variantou řešení bude možná vyhlášení bankrotu firmy. "Myslím, že se budeme muset vydat touto cestou," prohlásil.

Koncern Mechel je činný především na území Ruské federace, kde je klíčovým producentem koksárenského uhlí a například šestým největším producentem oceli, dále také na Ukrajině, ve Spojených státech, v Litvě a v menší míře formou join ventures i v dalších zemích. Drtivá většina klíčových činností je ale dislokována v Rusku. Největším akcionářem je Igor Zjuzin. Řada analytiků nyní připomíná dvě vlny problémů, které Mechel zasáhly. V roce 2008 zaútočil na Mechel tehdejší premiér Vladimír Putin s tím, že koncern předražuje na domácím trhu výrobky a prodává je za dvojnásobek ceny než při vývozu. Tehdy poklesly akcie Mechel během několika hodin o třicet procent. Časopis Forbes v roce 2009 připomněl, že se oligarcha Zjuzin (tehdy dvanáctý nejbohatší Rus), jednou ještě před vypuknutím krize nedostavil na setkání podnikatelů s Putinem s omluvou, že je nemocný. Putin k tomu údajně jen mrazivě poznamenal: "Nemoc je nemoc, ale myslím, že by se měl dát brzo do pořádku. Jinak mu pošleme doktora a ten vyřeší všechny problémy." Zjuzin pak údajně - aby se uchránil před osudem jiných oligarchů - vysál svoje firmy a pomocí přiznaných daní převedl do státní kasy několik miliard dolarů. Výměnou mu byly poskytnuty úvěry od bank kontrolovaných vládou, které nyní Mechel táhnou ke dnu.

Vedení společnosti Mechel již dříve ohlásilo, že zvažuje prodej svých klíčových aktiv v celkové hodnotě dvou až tři miliard dolarů, který se měl uskutečnit v průběhu příštích 24 až 36 měsíců. Významnou injekcí měl být také prodej železniční sítě Mechelu, která měří téměř 350 kilometrů a podnik ji nabídl ruským státním železnicím. Jejich vedení odpovědělo, že není schopno investovat požadovaných asi 1,9 miliardy dolarů bez státní pomoci. O ní jednala v posledních dnech usilovně vláda. Souběžně se management pokoušel dohodnout s hlavními věřitelskými bankami na restrukturalizaci dluhu.

Přiznání, že klíčová aktiva firmy pokryjí v nejlepším případě pouze menší část dluhu, však vytváří těžko řešitelnou situaci. Finanční instituce proto zpochybňují možnost oceláren restrukturalizovat dluh způsobem, který by podniku umožnil zvládnout celkově neudržitelnou situaci. V tomto smyslu se vyslovil ředitel jednoho z největších věřitelů - banky VTB - Andrej Kostin. Ten také upozornil na to, že jeho skupina přikročí k pravním krokům při vymáhání dluhu poté, co vedení oceláren nepřijalo návrh na kapitalizaci pohledávky. Dalšími klíčovými věřiteli jsou také Gazprombank a Sberbank - poslední z těchto ústavů je činný i v České republice. Ochota všech zmíněných bankovních domů jednat o záchraně koncernu Mechel poklesla také v souvislosti se sankcemi, které zasáhly ruské finanční ústavy a výrazně ztížily jejich přístup ke zdrojům. Ztráty, které bankám hrozí z obchodů s koncernem Mechel, by nemohly samy o sobě tyto ústavy vážněji poškodit. Avšak ve spojená se sankčními opatřeními mohou krátkodobě znamenat značné komplikace.

V této souvislosti analytici hovoří o velkém nebezpečí dominového efektu, když koncern podle nich dluží stovkám a tisícům středních a menších dodavatelských společností z oblasti služeb a průmyslu, dále také dopravním, energetickým a dalším firmám. Podle nich je dluh vůči věřitelům dodavatelského typu odhadnutelný na minimálně miliardu dolarů, spíše však více, přičemž není jasné, zda tato suma je nebo není započtena v celkovém dluhu.

Z pohledu českých podniků to znamená další zvýšení rizik na ruských trzích, protože pád oceláren Mechel může znamenat v dalších měsících vlnu velmi silného otřesu v mnoha odvětvích ruské ekonomiky.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.