Vyšla kniha Luboše Smrčky o fúzích i úpadcích

16.02.2013

Člen vědeckého týmu výzkum insolvence Luboš Smrčka vydal na přelomu roku svoji novou knihu "Ovládnutí a převzetí firem", ve které se zabývá fúzemi a nepřátelskými převzetími. Významná část textu je ale věnována i otázkám spojeným s finanční tísní, rizikem úpadku a s případy nepřátelských převzetí, které právě těchto okamžiků využily.

Abychom ukázali styl celé publikace, zveřejňujeme zde začátek první kapitoly knihy:

Ekonomie je věda. Ekonomika je realita. A mnohdy spolu nemají příliš společného.

Ekonomie je o vzorcích, poučkách a zákonech. Ekonomika je ryzí skutečnost. První má matematické základy a ctí taková elementární fakta, jako že jedna plus jedna jsou dvě. Druhá dosti často žádná pravidla neuznává nebo si ad hoc vytváří nová. Základem ekonomie je logika. Základem ekonomiky je lidské chtění. Někdo by mohl říci, že lidský chtíč nebo sobectví.

Jedna z nejpodnětnějších pasáží z ekonomické literatury je tato: „Člověk je však skoro stále závislý na pomoci svých bližních, a tu ovšem nemůže očekávat pouze od jejich dobré vůle. Mnohem spíše dosáhne svého tehdy, dokáže-li využít ve svůj prospěch jejich sebelásky a ukázat jim, že udělat pro něho to, co žádá, je v jejich vlastním zájmu. Nabízí-li kdo druhému jakýkoli výměnný obchod, navrhuje toto: Dej mi, co potřebuji já, a já ti dám, co potřebuješ ty. To je smysl každé takové nabídky. A takto také získáváme jeden od druhého valnou většinu oněch úsluh, které potřebujeme. Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít.“ (Smith 1776, str. 38) Obvykle se tato myšlenka interpretuje jako vysvětlení dělby práce a její výhodnosti a také jako základní stavební kámen fungování tržních vztahů, tedy faktu, že ekonomické vztahy fungují nejefektivněji v případě, že je jim dána maximální volnost. Avšak odhaluje ještě daleko více. Sobectví[1] je hluboce lidská vlastnost, plná emocí a iracionality. Proto je řada dějů v reálné ekonomice emočních a iracionálních.

Například je iracionální, aby tulipánové cibulky přivodily nebývalou krizi cen aktiv. Z ekonomického hlediska je to absurdní situace, protože samotná tulipánová cibulka je prostě pouhou tulipánovou cibulkou, hospodářsky bezvýznamným shlukem buněk, jejichž využití pro zajištění lidského rodu je nulové. Ve zvířecím, vysoce racionálním světě s minimem emocí, má tulipánová cibulka hodnotu rovnou její nutriční hodnotě. V lidském světě je tomu jinak – v hodnotě cibulky jsou totiž emoce, láska k určitému typu krásy budoucího tulipánu a především sobectví. Možnost, že za tuto cibulku kdosi, kdo ji nutně chce, třebas i z iracionálního důvodu, zaplatí daleko, mnoho řádově až přímo astronomicky více, než jaké jsou náklady na vypěstování nebo křížení takové cibulky[2], taková možnost vyvolává pudy a sobectví. Toto sobectví vede k tomu, že se řada lidí pokusí vytvořit nabídku pro existující poptávku, tedy se zapojí do dělby práce v odvětví pěstování tulipánových cibulek.

Zvíře, které přijde k cibulce, sežere ji a zase zmizí, se chová vysoce „vědecky“ – stejně ale můžeme říci, že absolutně „přírodně“. Jde mu o zachování rodu, jde mu o to splnit svou úlohu, tedy narodit se, přivést na svět další potomky, pohlídat je do jejich produktivního věku a pak zemřít. V tomto koloběhu je konzumace tulipánové cibulky absolutně racionálním krokem, který nejvíce odpovídá ekonomii. Předmět investičního šílenství může z budoucího tulipánu udělat opravdu pouze člověk – v žádné jiné komunitě by nemohl dostat hospodářsky bezvýznamný předmět kultovní ekonomické ocenění. Všude jinde by totiž byl sežrán.

Proč o tom hovoříme na místě, kde bude řeč o přebírání podniků? Z jednoduchého důvodu – protože právě v této oblasti se obyčejné tulipánové cibulky mění velmi často v tulipánové cibulky z časů „tulipánové horečky“. Odvětví fúzí a akvizicí (Mergers & Acquitisions, často je používána zkratka M&A) je totiž plné emocí a iracionálních kroků.



[1] Smith hovoří o sobectví, ale zde má toto slovo poněkud hlubší význam, než jak ho obvykle chápeme. V našem pojetí je sobectví jednoznačně negativní povahový rys, zde však znamená také touhu po úspěchu, snahu získat více než ostatní, dravost a podobně.

[2] Příklad s cibulkami tulipánů není vůbec náhodný. Tyto cibulky se totiž staly hlavním důvodem první dobře popsané investiční bubliny v moderních dějinách, tak zvané“tulipánové horečky“ v letech 1634 až 1637. Je to zajímavý příběh, který je popsán na začátku druhé kapitoly.

 

 

Obálka nové knihy Luboše Smrčky

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.