Docent Smrčka: Růst ekonomiky sníží počty bankrotů

20.11.2017

Ministerstvo financí České republiky vydalo novou prognózu vývoje ekonomiky, která obsahuje velmi optimistická data. Na reakci jsme se zeptali vedoucího týmu Výzkum insolvence docenta Luboše Smrčky.

Můžete nejprve shrnout novou prognózu?

Jistě. Odhad pro tento rok ukazuje růst o 4,1 procenta oproti původním 3,1 procenta, což je údaj z červencové verze. V příštím roce HDP poroste o 3,3 procenta namísto 2,9 procenta. Poněkud vyšší je i odhad inflace. Letos i příští rok tak odhaduje MF ČR na 2,4 procenta - jde vždy o průměrnou míru inflace za dvanáct měsíců. V předchozích odhadech se počítalo s inflaci 2,2 procenta letos a 1,6 procenta v roce 2018. Tady bych byl asi trošku více optimistický, já bych oněch 2,4 procenta viděl pro letošek, příští rok bych asi očekával přece jenom mírné snížení a podle mého v tuto chvíli není moc důvodů předpokládat číslo vyšší než 2 procenta. Máme za sebou některé výkyvy u potravin, které se nemusejí nutně opakovat, pak je zde otázka ropy, kde nevidím nějaké další růstové podněty a tedy ceny pohonných hmot budou dle mého působit spíše proti inflaci. Ale to se může změnit jedním ozbrojeným konfliktem, jednou výraznou událostí. Není to nic, co by bylo plně odhadnutelné na základě ekonomických veličin. Nicméně ropy je dost a dost ji i bude. Podobně jako ministerstvo financí očekávám soustavné, ale vcelku mírné posilování koruny. Já to vidím tak, že trhy již kalkulují kroky ČNB v oblasti sazeb a i kdyby opravdu národní banka posílila jestřábí prvky ve své aktuální taktice, nemělo by se to projevit skokově. Především je totiž ČNB předvídatelná, což je dobře - samozřejmě. Oni dávají najevo, že inflaci nechtějí pustit nad tři procenta meziročně a že cílení na dvě procenta myslí naprosto vážně. Kurz to již akceptoval nebo to postupně akceptuje tak, jak jsou vypouštěny korunové pozice.

Takže shrnuto to znamená, že se budeme mít dobře?

Ano, souhrně to znamená, že ekonomice se bude dařit dobře, že je prostor pro další růst mezd i platů (tedy příjmy zaměstnanců v podnikatelské i státní sféře), tím i pro posilování domácí poptávky a jak je vidět z posledních údajů o exportu, tak uvolnění kurzu koruny na něj nemělo vážnější vliv. Rizika existují vždycky, ale osobně nemám pocit, že by tato rizika měla převážit nad pozitivy - alespoň nikoliv v roce 2018. Něco jiného jsou roky 2019 a 2020, to je již trochu složitější oříšek a tam bychom museli kalkulovat daleko více nyní neznámých vlivů. Ale tento končící rok si určitě zapíšeme jako hodně dobrý a ten příští s velkou mírou pravděpodobnosti také.

Jak se to projeví v oblasti insolvenčních řízení?

Co se týká podnikatelských subjektů, tak nesporně pozitivně tím, že počet insolvenčních návrhů, ale především počet skutečně prohlášených úpadků bude nadále klesat. My tento trend sledujeme již nějaké dva roky a skoro s jistotou můžeme říci, že bude pokračovat. Samozřejmě nelze v tuto chvíli odhadnout, zda během příštího roku nedojde k nějaké legislativní změně, která by věcmi pohnula, ale zatím o tom nejsou dostatečně jasné signály. Tedy pokles počtu úpadků je něco, na co se téměř dá vsadit. Letos se u prohlášených firemních konkurzů včetně živnostníků nedostaneme ani na 1500 případů, příští rok bychom mohli být na dejme tomu 1200 případech. Je to obrovské snížení, vždyť ještě v roce 2015 to bylo skoro 2200 případů. Úvěrová aktivita u podnikatelských subjektů přitom roste velmi přiměřeně, takže není třeba očekávat nějakou eskalaci problému.

A individuální bankorty?

To je již jiné téma. Po jistou dobu můžeme sledovat, jak se logika individuálních insolvenčních řízení a logika podnikatelských insolvencí postupně rozcházejí, což je mimo jiné dáno i odlišnou situací v zadlužování obou sektorů. Navíc se ukazuje, že osobní bankroty jsou více náchylné k nerovnoměrnému vývoji vlivem legislativních změn - to se jasně ukázalo letos v červenci. Tedy platí, že odhadovat cokoliv na základě starých údajů je u individuálních dlužníků daleko složitější. Ale i zde bych spíše považoval za pravděpodobné, že bude docházet k jistému poklesu celkového počtu návrhů i celkového počtu povolených oddlužení. A to nikoliv proto, že by se finanční situace nejvíce zadlužených domácností natolik zlepšila, jako spíše pokračujícím doufáním, že v nějaké nedaleké době dojde k projednávání podobného návrhu, jako byl tisk 1030 z předchozího volebního období. Výsledky voleb spíše napomohly těmto úvahám, protože zmíněnou novelu podporovaly síly, které mají nyní ve sněmovně lepší pozici. Jestliže by se ukázala politická vůle směřující k prosazení nějakého způsobu relativně bezbolestného řešení otázky oddlužení, pak lze samozřejmě očekávat, že řada lidí se pokusí svoji situaci ustát do doby, kdy by novela nabyla účinnosti a oni by mohli doufat v menší plnění, než je současné minimum. Každopádně po přijetí nějakého takto volného zákona musíme předpokládat opravdu prudký růst počtu návrhů. Ale to je jakási hypotetická budoucnost. A o hypotetických budoucnostech nemá smysl příliš diskutovat - každopádně se lze opřít o nějakou logiku jednání spotřebitelů. A ta znamená vyčkat s návrhem na případný nový zákon.

O projektu

Projekty TAČR s evidenčními čísly TD010093 a TD 010093 jsou řešeny mezinárodním vědeckým týmem, který je koordinován z Vysoké školy ekonomické v Praze. Oba projekty směřují k návrhům na legislativní změny a k vytvoření nových aplikací využitelných pro výzkum i praxi.