Bohumil Havel o některých aspektech Lex COVID-justice

Přesný název zákona zní "Návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu". Předpoklad je, že legislativní proces by v mimořádném nouzovém režimu měl být dokončen během druhé dekády dubna včetně projednání předpisu v Senátu Parlamentu České republiky.

Přinášíme text Bohumila Havla o podstatě tohoto předpisu.

Vláda ČR dnes schválila soubor opatření, které Ministerstvo spravedlnosti ČR připravilo v reakci na aktuální pandemii způsobenou koronavirem SARS-CoV-2 – lex COVID. Tento soubor pravidel se připravoval ve velmi složité době a ve velmi omezeném čase a je třeba složit celému odbornému aparátu ministerstva hold za jejich nasazení a rychlost. Měli jsme tu možnost, že členové Vědecké rady CRI Harryho Pollaka byli aktivně zapojeni do tvorby nových pravidel pro insolvenční právo a to jak po právní, tak ekonomické stránce.

A o co v lex COVID jde? Je to soubor pravidel, který mění hned několik oblastí soukromého práva, nicméně činí tak pouze na dobu přechodnou tak, aby se pomohlo lidem, podnikatelům, ale i soudům v jejich činnostech a podnikání. Kromě zásahů do procesních lhůt, možnosti širšího uplatnění osvobození od dluhů v oddlužení nebo umožnění distančního způsobu rozhodování kolektivních orgánů právnických osob, se návrh zaměřil také na insolvenční právo a přináší významná přechodná omezení a možnosti.

Shrnu-li je do skupin, a ve zkratce tohoto formátu, pak:

a) Je odložena dlužnická povinnost podat po dobu vládních opatření a 6 měsíců poté insolvenční návrh a současně je blokována možnost, aby insolvenční návrh podal věřitel, a to do konce srpna 2020. Cílem těchto odkladů je snaha poskytnout podnikatelům dostatek prostorou proto, aby se soustředili na sanace svého podnikání a nemuseli čelit náročným výzvám insolvenčního řízení.

b) Do právního řádu se dále zavádí mimořádné moratorium, tedy nástroj, kterým dlužník může získat prostor a nástroje pro přímou sanaci dopadů pandemie. Umožňuje se totiž, aby dlužník, pokud je jeho krize způsobena v důsledku pandemie, navrhl soudu povolení mimořádného moratoria, tedy ochranné lhůty proti možnému rozhodnutí o úpadku, a to na 3, resp. 6 měsíců. Pro návrh takovéhoto nástroje nepotřebuje souhlas věřitelů a zejména je, pokud mu ho soud povolí, oprávněn v rámci svého podnikání přednostně hradit ty pohledávky, které jsou nezbytné pro zachování provozu podniku – tedy udržet ho nad vodou. Věřitelé takovéto chování musí strpět a navíc nejsou po dobu trvání moratoria oprávněni klíčové hospodářské vztahy rušit nebo jinak ukončovat. Kontrolu proti zneužití zabezpečuje soud, případně předběžný insolvenční správce s tím, že dlužník je po dobu trvání moratoria povinen zachovávat strukturu svého podniku a nesmí činit nic, co by jinak věřitele poškozovalo.

c) Pokud je dlužník již ve stavu, kdy má schválený reorganizační plán, který řádně plnil, ale není toho dnes z důvodu pandemie schopen, může podle návrhu požádat soud, aby takovéto plnění odložil a nedocházelo tak k překlápění těchto podnikatelů do konkursu.

Změn je v návrh celá řada, jsou spolu vzájemně propojeny a snaží se tvořit konsistentní celek. Současně všichni víme, že další sanační kroky chystá Ministerstvo financí či Ministerstvo průmyslu a obchodu atd. Věříme, že výše popsané změny mohou podstatně pomoci tomu, aby podnikatelé, ale i veřejný sektor současnou krizi nejen zvládli, ale aby se současně umožnilo ve střednědobém horizontu opět restartovat národní hospodářství.